Pylová alergie a její příznaky

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na různorodé podněty, tzv. alergeny, kterými mohou být i látky běžně se vyskytující v našem prostředí (chlad, pyl, některé potraviny, lepek, zvířecí srst, roztoči, kovy aj.)

Příčina narůstajícího počtu alergických chorob není zcela jasná. V posledních letech se veliký důraz klade na zhoršující se prostředí a nevhodný životní styl (špatná strava, kouření, nedostatek pohybu, nadužívání antibiotik, přemíra očkovacích látek). Nepochybně vše probíhá na genetickém podkladě. Děti rodičů, z nichž oba jsou alergici, mají alergická onemocnění až v 80 %.

Alergeny se dostávají do organismu nejčastěji inhalační cestou. Dalším místem jejich průniku je zažívací ústrojí a pokožka. Lze tak předpokládat, že alergické astma nebo alergická konjunktivitida vznikají při kontaktu s inhalačními alergeny a ekzémy při kontaktu alergenů s kůží. Tato úvaha je však nesprávná. Brána vstupu alergenu do organismu většinou nerozhoduje o orgánovém postižení.

O vzniku astmatu, rinitokonjunktivitidy nebo ekzému patrně rozhoduje vrozená orgánová predispozice. Proč do 3.–4. roku klinicky dominují potravinové alergeny a proč se vzdušné alergeny prosazují až v pozdějším věku, není dosud jasné. Pravděpodobně záleží na stupni zralosti/vývoji zažívacího traktu, kůže nebo sliznic dýchacího ústrojí.

Pylové alergie, tzv. polinózy, mají charakteristicky sezonní charakter. V jarním období dominují pyly dřevin, v létě pyly travin a na podzim pyly vysokobylinných plevelů. Schopnost alergizovat je u různých rostlin různá. Například díky přibývajícím nekultivovaným plochám na sídlištích, kde se daří zejména rostlinám s agresivními pylovými alergeny (pelyněk černobýl, bojínek luční, pýr plazivý, tomka vonná, ovsík vyvýšený apod.) došlo k vzestupu projevů polinózy. Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím.

Domácí prach je bohatým zdrojem bytových alergenů. Je tvořen chemickými látkami a biologickým materiálem typu bakterií, plísní, lidských a zvířecích odpadů, roztočů. Pravidelné větrání místností v období příznivého stavu ovzduší vede k regulaci domovní teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Tím nepřímo klesá koncentrace alergenů v ovzduší.

Roztoči a jejich výměšky představují pro alergiky a přecitlivělé osoby velké zdravotní riziko. Roztoče nacházíme v kobercích, čalouněném nábytku, plyšových hračkách a především v našem lůžku a lůžkovinách, kde mají optimální vlhkost, teplo a dostatek obživy. Roztoči se živí z 85 % kožními šupinami, ale také plísněmi, bakteriemi a kvasinkami. Zdrojem přísunu vody je pro ně okolní vlhkost. Roztoči nepijí, ale vstřebávají vodu povrchem těla.